Jižní Amerika je jedním z nejvíce jazykově odlišných oblastech světa s 37 jazykových rodin, 448 jazyky, z nichž více než 70 jsou nezařazené. Domorodé jazyky se používají po celém kontinentu. Mluví o nich více než 11 milionů lidí vedle španělštiny a portugalštiny., Ačkoli to je obecně stanoveno, že jihoamerických Indiánů se stěhovali ze severu, žádný z jejich jazyky jsou příbuzné do jazykových rodin Severní a Střední Ameriky. Níže je srovnání jazykové situace ve třech Amerikách na základě údajů z Ethnologue.,
|
Number of language families
|
Number of languages
|
Average number of languages per family
|
|
|---|---|---|---|
| North America |
13
|
220
|
16.9
|
| Central America |
6
|
273
|
45.,5
|
| Jižní Amerika |
37
|
448
|
12.1
|
Existuje několik důvodů pro jazykovou rozmanitost Jižní Ameriky. Jedním z nich je, že v novém světě bylo jen málo předkolumbovských říší, aby rozšířily své jazyky na velkých územích, s pozoruhodnou výjimkou říše Inků, která rozšířila Quechua po celé své oblasti., Druhou je geografie (vysoké hory, široké řeky, husté džungle), která udržovala jazyková Společenství od sebe a pomohla jim udržet si své charakteristické jazyky.
někteří lingvisté se domnívají, že domorodé jazyky Jižní Ameriky se možná vyvinuly ze společného předka. Velká jazyková rozmanitost Jižní Ameriky mohla vyplynout z nedostatku kontaktu po velmi dlouhou dobu. Při absenci historických záznamů a psaní, je obtížné rekonstruovat dílčí etapy, které by umožnily rekonstrukci společného předka těchto jazyků., Kromě toho, neúplné znalosti o mnoha domorodých jazycích je obtížné určit rozdíl mezi dialektem a jazykem, na jedné straně, rodina (složený z jazyků) a populací (složenou z rodiny nebo velmi různých jazycích) na straně druhé. V současné době je lze určit pouze předběžně.
navzdory značné práci lingvistů, etnografů a misionářů, zejména ve 20.století, bylo několik domorodých jazyků jihoamerického kontinentu dostatečně analyzováno a popsáno., Existuje mnoho kmenů, které se skládají z malého počtu lidí žijících v odlehlých oblastech džungle, kde je jazyková terénní práce extrémně obtížná. I v přístupnějších oblastech existuje značná nejistota ohledně identity jazyků a hranic mezi nimi.
existuje také velký zmatek ohledně názvů jazyků a jazykových rodin, kvůli různým ortografickým tradicím španělštiny a portugalštiny a nedostatku standardizovaného klasifikačního schématu. Jazyková odrůda může být považována za dialekt jednoho autora a samostatný jazyk druhým., Totéž platí pro jazykové rodiny.
Jižní Amerika má více jazykových rodin a více jazyků, ale má méně jazyků na rodinu než severní a Střední Amerika. Pouze několik jihoamerických jazykových rodin má více než 10 jazyků. Jsou uvedeny níže.,
|
Jazykové rodiny
|
Počet jazyků
|
v Mluvené
|
|---|---|---|
| Arawakan |
64
|
Arawakan jazyky se dříve rozprostírala od poloostrova Florida v Severní Americe do dnešní Paraguay–Argentina hranice, a z úpatí And na východ do Atlantského Oceánu., Arawakanské jazyky se stále mluví v Brazílii, Peru, Kolumbii, Venezuele, Guyaně, Francouzské Guyaně a Surinamu. |
| Carib |
32
|
Carib jazyky hovořilo převážně severní Amazonie sahá až do Mato Grosso v Brazílii. Drasticky poklesly. Dnes o nich mluví zhruba 20.000 lidí převážně ve Venezuele a Kolumbii. |
| Chibchan |
22
|
Chibchan jazyky, které tvoří jazykové most mezi Jižní a Střední Ameriky, mluví z Nikaraguy do Ekvádoru., Jsou rozloženy kompaktně ve Střední Americe a v Západní Kolumbii a Ekvádoru. |
| Choco |
12
|
jazyky v této rodině mají malé populace řečníků většinou v Kolumbii a Panamě. |
| Makro-Ge |
32
|
Makro-Ge je geograficky nejvíce kompaktně distribuovány velké jihoamerické jazykových rodin. Makro – GE jazyky jsou mluvené po celém vnitrozemí východní Brazílie a Bolívie., |
| Mataco–Guaicuru |
12
|
jazyky v této rodině všichni mají malé populace řečníků, především v Argentině, Brazílii a Paraguay. |
| Panoan |
28
|
jazyky v této rodině všichni mají malé populace mluvčími, převážně v Brazílii, Peru a Bolívii. |
| Quechuan |
46
|
Jedná se o velkou rodinu sestávající z různých odrůd Quechua, z nichž mnohé nejsou vzájemně srozumitelné., Existuje značná neshoda, zda se jedná o samostatné jazyky nebo dialekty stejného jazyka. Mluví se většinou v Peru, Eduadoru, Bolívii, Chile a Argentině. |
| Tucanoan |
25
|
všechny jazyky v této rodině mají malé populace řečníků většinou v Kolumbii, Brazílii, Ekvádoru. |
| Tupi-Guarani |
76
|
Tupi jazyky byly mluvené jižně od Amazonky, od and do Atlantského oceánu a dolů do Rio de la Plata. Dnes se mluví o 2.,2 miliony lidí v Paraguayi, Bolívii a Brazílii. |
většina domorodých jazyků Jižní Ameriky má malé populace reproduktorů. Nejlidnatější jazyky, jsou uvedeny níže:
|
Jazyk
|
Jazykové Rodiny
|
Počet reproduktorů
|
Mluvený v
|
|---|---|---|---|
| Čeština | Quechuan | 8.,5 million | Peru, Brazil, Bolivia, Argentina, Ecuador, Colombia |
| Guarani | Tupi-Guarani | 4.8 million | Paraguay |
| Aymara | Aymaran | 2.,kolumbie, Venezuela | |
| Kuna | Chibchan | 58,500 | Panama, Kolumbie |
| Embera | Čokoládová | 50,000 | Panama, Kolumbie |
| Shuar | Jivaroan | 46,700 | Ekvádoru |
| Asháninka | Arawakan | 23,000 28,500 | Peru |
| Tikkun | Nezařazené | 25,000 | Brazílie |
Stav
Pouze Quechua v Bolívii a Guarani v Paraguayi mají oficiální status spolu se španělskými., Ostatní jazyky nemají uznávaný status. Mnozí z nich jsou vážně ohrožené nebo na pokraji vyhynutí, protože lidé, kteří mluví nich jsou pod obrovským sociální, ekonomické a politické tlaky k přepínání španělštině nebo portugalštině (Brazílie). Většina domorodých obyvatel v Latinské Americe jsou dvojjazyčné, mluví jak jejich rodný jazyk a národní jazyk. Mnoho z nich je vícejazyčných, mluví několika domorodými jazyky kromě španělštiny nebo portugalštiny., Dokonce i jazyky s relativně velkými populacemi reproduktory jsou v nebezpečí, že zmizí do konce 21. století, pokud jejich vlády iniciovat a udržovat efektivní jazykové uchování programů.
Struktura
Zvukové systémy
zvukové systémy domorodých jihoamerických jazycích jsou velmi různorodé a sdílet několik fonologické rysy, až na absenci komplexní shluky souhlásek. Počet fonémů, tj. zvuků, které rozlišují význam slova, se pohybuje od 42 v Jaqaru do 17 V Ashánince., Quechua má pouze tři samohlásky, zatímco Apinayé má deset ústních a 7 nosních samohlásek. Některé jazyky mají tónový stres s rozsahem dvou až pěti různých tónů. Mnoho rozlišuje mezi ústními a nosními samohláskami.
gramatika
gramatické systémy původních jazyků Jižní Ameriky jsou velmi rozmanité. Většina z nich jsou aglutinační, tj. přidat předpony a/nebo přípony, aby kořeny se tvoří slova a vyjadřují gramatické funkce.
podstatná jména
jsou obvykle označena příponami nebo postpozicemi. Předložky se používají jen zřídka.,
Zájmena
Mnoho jazyků rozlišovat mezi inkluzivní a exkluzivní první osoby množného čísla (my, včetně a my kromě slyšící).
slovesa
v mnoha jazycích slovesné formy obsahují předmět, objekt a negaci. Napětí a značení stran se liší od jazyka k jazyku.
pořadí slov
se liší od jazyka k jazyku.
slovní zásoba
domorodé jazyky Jižní Ameriky mají široce odlišné slovní zásoby., Podobnosti lze nalézt v četných slovech v oblastech, kde původní obyvatelé Jižní Ameriky přišel v úzkém kontaktu se španělsky nebo portugalsky. Níže jsou číslice 1-10 ve třech jazycích.,>phisqa
Psaní
Jihoamerické domorodé jazyky jsou napsány v latince., Španělští a portugalští misionáři vyvinuli své ortografie na základě ortografických tradic španělštiny a portugalštiny. Výsledkem je, že mnoho ortografií přesně neodráží charakteristické zvukové rysy domorodých jazyků Jižní Ameriky. Orthographies existovaly od 17. století pro některé jazyky, jako jsou Guaraní a Quechua, ale pro většinu ostatních jazyků, orthographies byly vytvořeny poměrně nedávno. A stále existuje řada jazyků, které postrádají Systémy psaní.,
míra gramotnosti v domorodých jazycích je extrémně nízká, proto se vyvíjí úsilí na podporu gramotnosti v těchto jazycích.
Obtížnost
Jak obtížné je učit Domorodé Jazyky Jižní Ameriky?neexistují žádné údaje o obtížnosti jihoamerických indických jazyků pro reproduktory angličtiny.
Napsat komentář