Guaraní (Jazyk)

Guaraní je členem Tupi-Guaraní jazykové rodiny, který byl kdysi rozšířený po většinu nížiny Jižní Ameriky. Dnes se Guaraní mluví v částech Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Bolívie, přičemž Paraguay je geografickým centrem řečníků Guaraní. Největší komunitou Guaraní řečníků jsou neindigenní Paraguayci, z nichž asi 90 procent mluví“ Paraguaysky “ Guaraní.

Guarani byl uznán jako národní jazyk Paraguaye v roce 1967. V ústavě z roku 1992 byl vytvořen oficiální druhý jazyk spolu se španělštinou., Paraguay je jedním z mála dvojjazyčných národních států na světě a Guaraní se stal primárním ukazatelem paraguayského etnika. Údaje ze sčítání lidu za posledních padesát let hlásí přibližně polovina populace jako dvojjazyčné, mezi 30 a 40 procent populace jako jednojazyčné v Guaraní, a zbývající populace buď jako jednojazyčné ve španělštině nebo dvojjazyčné s jiným jazykem.

historické pozadí

Španělé původně tlačili do vnitrozemí cestou Rio de la Plata hledající zlato., V oblasti dnešního Asunciónu našli Španělé lidi Cario-Guaraní, s nimiž uzavřeli spojenectví. Získat spojence k boji proti jejich nepřátelům v Chaco na pravém břehu Řeky Paraguay, Cario-Zaručuje následoval vlastní formování vzájemných rodinných vazeb prostřednictvím sňatek se španělskou. Tímto způsobem, Guaranies získal spojence k boji proti jejich nepřátelům v Chaco na pravém břehu řeky Paraguay, zatímco Španělé získali spojence, aby jim pomohla přes Chaco bezpečně., Přestože Španělé nedokázali překročit drsné území Chaco, byla v Asunciónu zřízena kolonie. Výsledkem bylo několik generací smíšené Guaraní-španělsky potomků (míšenci) učení Guaraní od svých matek a španělštině od svých otců. Nedostatek zlata, stříbra, nebo jiné formy přenosné bohatství zaručeno, že tam byl malý imigrace do Paraguayské kolonie, a míšenci byli nakonec dovoleno dědit užívacího práva a encomiendas (práva na domácí práce), vzhledem k nedostatku čisté španělské potomků z původních osadníků.,

V roce 1575 Luis de Bolaños, Františkánský misionář, se stal prvním non-rodilí mluvčí do studie Guaraní a poskytnout písemné verze. Antonio Ruíz de Montoya vyrábí standardizované formě Guaraní od mnohost dialektů a publikoval Arte bocabulario de la lengua Guaraní v roce 1640.

Guaraní sloužil jako důležitý prostředek odporu a spiknutí Paraguayský míšenci proti Koruně-jmenován, španělsky mluvící guvernér. Během boje za nezávislost, to bylo nápomocné při vázání Paraguayans společně jako národ, a to jak proti Španělsku a Buenos Aires., V době nezávislosti na Španělsku v roce 1811, Guaraní byl používán značně v celé Paraguayi, a to nejen v domácnosti, ale i během bohoslužeb, v obchodních výměn, a vládní funkcionáři.

v celé historii Paraguaye Popularita Guaraní voskovala a klesala v závislosti na nacionalistických zkušenostech. Během katastrofální války Triple Alliance (1864-1870) proti Brazílii, Argentině a Uruguayi způsobil nacionalistický zápal oživení jazyka Guaraní., Cacique Lambaré, čtrnáctideník noviny začal během války, byl napsán v Guaraní a chtěl zapůsobit a odlišit Paraguaye od svých nepřátel.

během liberálního období po válce politická elita odradila použití Guaraní kvůli spojení nestravenosti se zaostalostí. Nová vláda zakázala mluvit o Guaraní ve všech státních školách. Tato situace pokračovala až do roku 1920, kdy byl obnovený smysl nacionalismu podporovaného Partido Colorado, jeden ze tří hlavních politických stran v té době., Dramatická díla Julia Correy, poezie Narciso Ramóna Colmána a založení Academia de la Lengua Guaraní byly všechny známky této změny postoje k jazyku. Když nepřátelství s Bolívií vybuchla do Chaco Války (1932-1935), Guaraní se objevil jako symbol národní jednoty a jako prostředek matoucí non-Guaraní řečeno nepřítele v oblasti., Když Paraguay je kontakt s mezinárodní společenství vzrostla během 1950, vláda doporučuje, Guaraní jako symbol etnické a národní identity, které velmi jasně vymezené Paraguaye z jiných národů a plést populace spolu s výraznou etnickou příslušnost.

dvojjazyčnost a DIGLOSSIE

nacionalistické použití Guaraní vytvořilo situaci dvojjazyčnosti a diglossie v Guaraní., (Diglosie je sociolingvistický situaci, kdy existují dvě formy jazyk nebo dvou jazycích, obvykle označené jako vysoké a nízké formy podle jazykových společenství; vysoká forma se používá za literaturu, podnikání, vzdělaní a nastavení vzhledem k tomu, že nízká forma se používá v domácnosti a nevzdělané spodiny.) Tato diglossie je tvořena lidovými Guaraní a akademickými, nebo „technickými“ Guaraní., Akademický forma je respektována, ale není to vlastně mluví, omezené místo na literární výraz, především poezie a divadlo, a učeben, kde je vyučován jako druhý jazyk spolu s angličtinou. Lidová forma je znevažována a označována jako jopará, nebo směs španělštiny a Guaraní.

od poloviny dvacátého století se akademici v Paraguayi pokoušeli vylepšit původní gramatiky Guaraní a standardizovat jejich pravopis. Tyto snahy o zlepšení vedly k tomu, že písemné gramatiky jsou stále matoucí a méně podobné lidovému Guaraní., Byly přidány režimy a časy, byly učiněny pokusy o odstranění jazykových výjimek a byla vytvořena nová slova, která rozšiřují to, co někteří považují za nedostatečnou slovní zásobu.

AKTUÁLNÍ GUARANÍ POUŽITÍ

i když neexistuje žádná dohoda o pravopisu, slovní zásoby, nebo diglossic charakter jazyka, některé kulturní elity, jejichž cílem je mít Guaraní jménem úřední jazyk Mercosuru, což by vyžadovalo všechny oficiální dokumenty musí být napsány v Guaraní., Tento pohyb podporuje používání akademických Guaraní, i tenhle název pro jazyk, Ñemby Ñemuha, že je undecipherable v jazyce Guaraní.

Většina Paraguaye najít televizní pořady, rozhlasové pořady, knihy, poezie, divadelní hry, noviny a doplňky napsané v literární podobě Guaraní těžké pochopit. V roce 2003 Carlos Martínez Gamba byla udělena Paraguay top literární cenu, Premio Nacional de Literatura, pro jeho poetický román Ñorairõ ñemombe ‚ Guérra Guasúro guare—poprvé toto ocenění šel do práce, psaný úplně v Guaraní., Protože je však text pro čtenářskou veřejnost do značné míry nepřístupný, rychle vyšel z tisku. Venkovské rozhlasové stanice vysílají v lidové mluvě a poskytují místní zprávy a počasí. V 1990s dvojjazyčný vzdělávací program byl realizován v prvních třech třídách školy s cílem zlepšit celkové vzdělání tím, že postupně učí španělštinu, dokud všichni studenti jsou dvojjazyčné. Program měl smíšený úspěch, protože učitelé stále pravděpodobně budou používat španělštinu ve výuce k výuce akademické formy Guaraní, což dále zaměňuje mladé studenty.,

v 90. letech začala Katolická církev nabízet služby v lidové Guaraní a v jiných domorodých jazycích Paraguaye. Široce šířeny Bible napsána v jazyce Guaraní, publikované v roce 1996, pomáhá lid číst mluví Guaraní a mohla by vyvolat oživení zájmu o zachování jazyka. Reforma vzdělávání a církevní podpora Guaraní mohou působit nebo alespoň zmírnit dopad sil, které upřednostňují španělské použití, jako je rostoucí městská populace a šíření televize.,

viz alsoChaco War; Colmán, Narciso; Correa, Julio Myzkowsky; domorodé jazyky; Mercosur; Mestizo; válka Triple Alliance.

bibliografie

Corvalán, Grazziella a Germán De Granda, eds. Společnost a jazyk: dvojjazyčnost v Paraguayi. 2 vols. Asunción: paraguayské centrum sociologických studií, 1982.

Melià, Bartomu. Guarani jazyk Paraguaye: historie, společnost a literatura. Madrid: Editorial MAPFRE, 1992.

Rubin, Joan. Národní dvojjazyčnost v Paraguayi. Haag a Paříž: Mouton, 1968.

Ruíz De Montoya, Antonio. Umění jazyka Guarani., Asunción: Centro de Estudios Paraguayos “ Antonio Guasch „(CEPAG), 1993.

Villagra-Batoux, Sara Delicia. Paraguayský Guarani: od orality k literárnímu jazyku. Asunción: Expolibro, 2002.