po odstředění vzorku moči může makroskopický vzhled sedimentace nabídnout určité stopy o povaze močového sedimentu.
barva je zdaleka nejdůležitější charakteristikou pro definování různých sedimentací, ale byly použity další vlastnosti, jako je difuzivita, průsvitnost a přilnavost. V tomto příspěvku budu zvažovat pouze následující kategorie, které lze poměrně spolehlivě rozlišit:
1. Tmavá nebo jasně červená (krvavá)
2. Cihlově červená nebo červenohnědá
3. Bílá
4., Zataženo
1. Tmavá nebo jasně červená (krvavá)
krev v sedimentu je obvykle snadno rozpoznatelná tmavou nebo jasně červenou barvou(obr. 1). Obecně se erytrocyty nacházejí na dně ve smíšených sedimentech.
2. Cihlově červený nebo červenohnědý
cihlově zbarvený sediment, tzv. sedimentum lateritium (obr. 2) je typické pro vysoké množství amorfních urátů., Dokonce i v mnohem nahnědlejších sedimentech urátů je snadno patrný červenooranžový odstín. Resuspenze odhaluje zrnitou strukturu(obr. 3).
. (Správně: Fázový kontrast, zvětšení původní x100)
3. Bílé
amorfní fosfáty, leukocyty a vaginální fluor mohou vyvolat převážně bílé sedimenty. Zatímco leucocyturia vytváří Krémový vzhled a nažloutlý nádech(obr. 4), amorfní fosfáty přítomné s jasně bílým zbarvením (obr. 5). Vaginální kontaminace je často šedivější (obr. 6).
Phase contrast, original magnification x400)
original magnification x100)
4., Zataženo
hlen může tvořit spíše volné, více či méně volně plovoucí mraky ve spodní části trubice. (Obr. 7).
makroskopická kontrola sedimentu není raketovou vědou a její klinický význam je omezen. Používám to jako rychlou celkové hodnocení sedimentu, pochopit stupeň hematurie a pyurie, a v diferenciaci amorfní fosfáty a urates.
Další čtení
Rieder h. makroskopické znaky sedimentů., Stránky 5-7 v Rieder H, Atlas močových sedimentů. Londýn 1899.
příspěvek: Florian Buchkremer
Napsat komentář