v tomto klasickém experimentu teorie her se musíte rozhodnout: krysa ven jiný pro osobní prospěch, nebo spolupracovat? Odpověď může být složitější, než si myslíte.
***
Co je potřeba, aby se lidé vzájemně spolupracovat při motivaci jednat především ve vlastním zájmu, jsou často tak silné?
Vězňovo dilema je myšlenkový experiment pocházející z teorie her., Navržen tak, aby analyzoval způsoby, kterými spolupracujeme, odstraňuje rozdíly mezi konkrétními situacemi, kdy jsou lidé povoláni k překonání nutkání být sobecký. Politolog Robert Axelrod stanoví své základy v Evoluci Spolupráce:
Za jakých podmínek bude spolupráce se vynoří ve světě egoisty bez centrální autority? Tato otázka zaujala lidi po dlouhou dobu. A z dobrého důvodu. Všichni víme, že lidé nejsou andělé a že mají tendenci starat se o sebe a své vlastní první., Přesto také víme, že ke spolupráci dochází a že na ní je založena naše civilizace. Ale v situacích, kdy má každý jedinec motivaci být sobecký, jak se může spolupráce vůbec rozvíjet?
pokud Chcete pokročit v chápání široké škály konkrétních situací, které mají tuto vlastnost, jak je potřeba, aby představují to, co je společné v těchto situacích, aniž by se utápí v detailech jedinečné pro každého…slavné vězňovo Dilema hra.,
myšlenkový experiment jde jako takový: dva zločinci jsou v oddělených celách, schopen komunikovat, obviněn z trestného činu, kterého se oba účastnili. Policie nemá dostatek důkazů k odsouzení obou bez dalších důkazů, i když jsou si jisti, že si přejí zajistit, aby oba trávili čas ve vězení. Takže nabízejí vězňům dohodu. Mohou se vzájemně obviňují z trestné činnosti, za následujících podmínek:
- Pokud jsou oba vězni říkají ostatní to udělal, každý bude sloužit dva roky ve vězení.,
- pokud jeden vězeň řekne, že to udělal druhý a druhý mlčí, obviněný si odsedí tři roky a žalobce nula.
- pokud oba vězni mlčí, každý si odpyká jeden rok vězení.
v teorii her se altruistické chování (mlčící) nazývá „spolupracující“, zatímco obviňování druhého se nazývá „přeběhnutí“.“
Co by měli dělat?
pokud byli schopni komunikovat a věřili si navzájem, racionální volbou je mlčet; tak si každý ve vězení odpykává méně času, než by jinak., Ale jak může každý vědět, že je druhý neobviňuje? Koneckonců, lidé mají tendenci jednat z vlastního zájmu. Náklady na to, aby byl ten, kdo mlčí, jsou příliš vysoké. Očekávaným výsledkem při hře je, že oba obviňují druhého a slouží dva roky. (V reálném světě, pochybujeme,že by. Poté, co sloužili svůj čas, není těžké si představit, že by každý z nich byl stále rozrušený. Dva roky je spousta času na to, aby se pružina vinula negativním způsobem. Možná tráví zbytek svého života sabatoging navzájem.,)
Iterované vězňovo Dilema
složitější forma myšlenkový experiment je iterované vězňovo Dilema, ve kterém jsme si představit, stejné dva vězni, kteří jsou ve stejné situaci několikrát. V této verzi experimentu jsou schopni upravit svou strategii na základě předchozího výsledku.
pokud scénář zopakujeme, může se zdát, že vězni začnou spolupracovat. Ale to nedává smysl z hlediska teorie her., Když vědí, kolikrát se hra bude opakovat, oba mají motivaci obvinit v posledním kole, protože nemůže dojít k odvetě. Vědět, že druhý jistě obviní v posledním kole, oba mají motivaci obvinit v předposledním kole – a tak dále, zpět na začátek.
Gregory Mankiw shrnuje, jak obtížné je, aby se model spolupráce v Podnikání, Ekonomie takto:
Abyste viděli, jak obtížné je udržovat spolupráci, představte si, že předtím, než policie zachytil . . . oba zločinci uzavřeli dohodu, aby se nepřiznali., Jasně, tato dohoda by oba lépe, pokud oba žijí, protože by každý strávit pouze jeden rok ve vězení. Ale oba zločinci by ve skutečnosti mlčeli, jednoduše proto, že s tím souhlasili? Jakmile jsou zpochybňovány Samostatně, logika vlastního zájmu přebírá a vede je k přiznání. Spolupráci mezi oběma vězni je obtížné udržet, protože spolupráce je individuálně iracionální.
kooperativní strategie se však mohou vyvíjet, pokud modelujeme hru jako náhodnou nebo nekonečnou iteraci., Kdyby každý vězeň ví, že bude pravděpodobně komunikovat s navzájem v budoucnu, s žádnou znalost nebo očekávání jejich vztah bude mít definitivní konec spolupráce se stává výrazně pravděpodobnější. Pokud si představíme, že vězni půjdou do stejného vězení nebo po propuštění poběží ve stejných kruzích, můžeme pochopit, jak by se mohla zvýšit motivace ke spolupráci. Pokud jste přeběhlík, běh do osoby, na které jste přeběhli, je přinejlepším nepříjemný, a nechává vás spát s rybami v nejhorším případě.,
dilemata vězně v reálném světě
dilema vězně můžeme použít jako prostředek k pochopení mnoha situací v reálném světě založených na spolupráci a důvěře. Jako jednotlivci, být sobecký má tendenci nám prospět, alespoň v krátkodobém horizontu. Ale když jsou všichni sobečtí, každý trpí.
v dilematu vězně Martin Peterson žádá čtenáře, aby si představili dva výrobce automobilů, Row Cars a Col Motors. Jako jediní dva aktéři na svém trhu, cena, za kterou každý prodává auta, má přímou souvislost s cenou, za kterou druhý prodává auta., Pokud se jeden rozhodne prodávat za vyšší cenu než druhý, prodá při převodu zákazníků méně aut. Pokud jeden prodává za nižší cenu, prodá více aut za nižší ziskové rozpětí a získá zákazníky od druhého. V Petersonově příkladu, pokud oba nastaví své ceny vysoko, oba vydělají 100 milionů dolarů ročně. Pokud se člověk rozhodne snížit své ceny, vydělá 150 milionů dolarů, zatímco druhý nic nedělá. Pokud oba nastaví nízké ceny, oba vydělávají 20 milionů dolarů. Peterson píše:
Představte si, že sloužíte na palubě řadových vozů., Na zasedání správní rady poukazujete na to, že bez ohledu na to, co se společnost Col Motors rozhodne udělat, bude lepší, aby se vaše společnost rozhodla pro nízké ceny. Je to proto, že pokud Col Motors nastaví svou cenu nízko, pak je zisk 20 milionů dolarů lepší než 0 dolarů, a pokud Col Motors nastaví svou cenu vysoko, pak je zisk 150 milionů dolarů lepší než 100 milionů dolarů.
Gregory Mankiw dává další real-svět příklad v Mikroekonomii, podrobně zde:
Zvážit oligopol se dvěma členy, jmenuje Írán a Saúdská Arábie. Obě země prodávají ropu., Po delším vyjednávání se země dohodly na zachování nízké produkce ropy, aby udržely světovou cenu ropy vysokou. Poté, co se dohodnou na úrovni výroby, musí každá země rozhodnout, zda bude spolupracovat a žít podle této dohody, nebo ji ignorovat a vyrábět na vyšší úrovni. Následující obrázek ukazuje, jak zisky obou zemí závisí na strategiích, které si zvolí.
Předpokládejme, že jste vůdcem Saúdské Arábie. Můžete uvažovat takto:
mohl bych udržet produkci nízkou, jak jsme se dohodli, nebo bych mohl zvýšit svou produkci a prodat více ropy na světových trzích., Pokud Írán dodrží dohodu a udrží svou produkci na nízké úrovni, pak má země vydělá 60 miliard dolarů s vysokou produkcí a 50 miliard dolarů s nízkou produkcí. V tomto případě je Saúdská Arábie lepší s vysokou produkcí. Pokud Írán nedodrží dohodu a produkuje na vysoké úrovni, pak moje země vydělá 40 miliard dolarů s vysokou produkcí a 30 miliard dolarů s nízkou produkcí. Saúdská Arábie je opět lepší s vysokou produkcí. Takže bez ohledu na to, co se Írán rozhodne udělat, má země je lepší odmítnout naši dohodu a vyrábět na vysoké úrovni.,
produkce na vysoké úrovni je dominantní strategií pro Saúdskou Arábii. Samozřejmě, Írán důvody přesně stejným způsobem, a tak obě země produkují na vysoké úrovni. Výsledkem je horší výsledek (z hlediska Íránu i Saúdské Arábie) s nízkými zisky v každé zemi. Tento příklad ukazuje, proč mají oligopoli potíže s udržováním monopolních zisků. Monopolní výsledek je pro oligopol společně racionální, ale každý oligopolista má motivaci podvádět., Stejně jako vlastní zájem nutí vězně v dilematu vězňů přiznat se, vlastní zájem ztěžuje oligopolu udržet výsledek spolupráce s nízkou produkcí, vysokými cenami a monopolními cenami.
Další příklady dilemat vězňů zahrnují závody ve zbrojení, reklamu a společné zdroje (viz tragédie Commons). Pochopení dilematu vězně je důležitou součástí dynamiky spolupráce, mimořádně užitečného mentálního modelu.
přemýšlení o životě jako iterativní hra mění způsob, jakým hrajete., Umístění do budoucnosti nese v tuto chvíli větší váhu než“ vítězství“.
Napsat komentář